Rozhovor s Janou

1) Jak dlouho se věnuješ cvičení s dětmi a co tě k tomu přivedlo?

     Práce s dětmi mě provází v podstatě už od střední pedagogické školy, kdy součástí studia byly i praxe v MŠ. Tělesná aktivita je v tomto věkovém období klíčová pro správný tělesný i duševní vývoj dítěte. Většina předškolních dětí se hýbe přirozeně velice ráda. Pro učitele, který dobře připraví hodinu, může být odměnou, kromě jiného, i energie a radost, která z dětí při cvičení přímo jiskří. Samozřejmě, že s postupem věku bohužel u některých jedinců toto nadšení upadá. Postupně zleniví a ochabne nejen jejich tělo, ale i mysl. Pokud si v raném věku děti nevytvoří kladný vztah ke sportu a nebudou mít dobrý vzor rodičů, učitelů a trenérů, přidané hodiny tělocviku na školách pasivitu nespasí.

     Já jsem jako malá chodila na turistický kroužek a basketbal. Nabídka sportovních kroužků v naší škole na malém městě byla velice omezená, takže když mě čekaly talentové zkoušky na střední školu, musela jsem dohnat hlavně gymnastiku a atletiku. Vzala si mě do parády naše známá, která tehdy učila na katedře TV a trénovala krasobruslaře v zahraničí. Já v ní spatřila svůj sportovní vzor a od té doby se vše začalo motat kolem sportu. Na pedagogické fakultě jsem doslova propadla aerobiku. Chodila jsem téměř každý den na dvouhodinovky. Došlo to tak daleko, že jsem si při studiu udělala certifikát instruktora aerobiku a dětského aerobiku. V rámci diplomové práce jsem natočila instruktážní videokazetu a napsala metodickou příručku pro výuku aerobiku na prvním stupni ZŠ. Psal se rok 1999, takže z pohledu dnešní technologie se to jeví jako poněkud úsměvné.

     V této době jsem však začala pracovat s dětmi už jako trenérka. Pak následovalo několik let lektorování dětského aerobiku ve sportovním centru Zvonárna v ČB. Tam jsem si vyzkoušela, co obnáší příprava a organizace sportovního soustředění, příprava na závody a různá vystoupení s dětmi školního věku.

     Když jsem se přestěhovala v roce 2004 na Hlubokou, tak jsem tu již měla spoustu známých díky svému manželovi, který mě přivedl do tenisového klubu. Další vztahy jsem získala díky mateřskému centru, které se v té době na Hluboké zakládalo, takže brzy jsem se na Hluboké necítila jako tzv. náplava. Jelikož jsem měla zájem na tom, aby se mateřské centrum nestalo jen místem, kde si maminky povídají o tom, jak přebalují plenky a zároveň jsem hledala nějakou aktivitu pro své vlastní dvě dcery, nabídla jsem tehdejší vedoucí MC, že povedu dětské cvičení. S batolátky jsem měla „Hrátky s batolátky“ a s předškolními dětmi později „Cvičení pro děti „v sokolovně, které vedu dodnes. Děti, s kterými jsem začínala, jsou dnes na středních školách a většina z nich pokračuje v různých sportovních kroužcích. Když potřebuji pomocníky při organizaci různých sportovních akcí, vždy ochotně pomohou. Jsem ráda, že se mi povedlo mateřské centrum začlenit pod sokolskou organizaci, protože se ukázalo, že je to líheň budoucích malých sportovců. K dispozici děti mají velký a malý sál hlubocké sokolovny a sportovně relaxační areál. Po dohodě se ZŠ na Hluboké využíváme i atletický ovál.

2) Na co jsou hodiny dětského cvičení zaměřené?

     Dětské cvičení je zaměřeno na všestranný pohybový rozvoj. Vše se řídí dle vývojové úrovně motoriky a psychiky dané věkové skupiny. Vychází se ze základních pohybových dovedností jako jsou lezení, plazení chůze, běh, skok, hod a jejich variace. Děti se učí ovládat své tělo při různých pohybových aktivitách, učí se zacházet s různým sportovním náčiním (míče, švihadla, obruče…), cvičit na sport. nářadí (švédské bedny, žebřiny, lavičky, balanční míče …) a seznamují se s různými druhy sportovních aktivit (soutěže, štafety, míčové hry apod.) V hodinách jsou zařazována cvičení zaměřená na rozvoj koordinace, rovnováhy, rychlosti a síly. Děti se také učí základy sportovních her a osvojují si při nich teamové chování. Každá hodina má svou danou strukturu a cíl. Na závěr každého školního roku pořádám „Baby olympiádu“, kde děti mohou poměřit své dovednosti s ostatními vrstevníky a vysoutěžit si medaili.

3) Kolik dětí máš v oddílu a jak se při cvičení angažují rodiče?

     Počet členů oddílu se už několik let pohybuje mezi 30 - 45. Ve školním roce 2018/2019 bylo zapsáno 30 dětí. Jelikož se jedná o hodiny cvičení s předškolními dětmi, zvolila jsem formu, kdy v hodinách jsou přítomni i rodiče dětí. Mnohdy je to pro lektora náročnější v tom, že se musí potýkat s rodičem jako s rušivým elementem. Když však rodič pochopí, že je to jedna z příležitostí, jak s dítětem strávit společný čas nebo dítě jen tak pozorovat a povzbuzovat při jeho snažení ve skupině cizích dětí, je to pro oba přínos i radost. Některé rodiny tímto řeší i rozvržení rodičovských rolí. Maminka dopoledne, tatínek chvilku odpoledne. Samozřejmě je v dnešní době spousta aktivit pro malé děti, kde stačí dítě vyložit před zařízením a zase si ho v danou hodinu vyzvednout. Každý si může vybrat, která forma jemu i jeho dítěti více vyhovuje.

     Pro mě jsou rodiče v hodině výhodní i z takového banálního důvodu, jako je rychlý přesun a úklid cvičebního nářadí a pomůcek. Pokud má dítě jakýkoliv problém, neohrozí to průběh hodiny pro ostatní děti. Rodič to jednoduše vyřeší a dítě se opět vrátí do činnosti nebo v závažnějších případech odchází.

     Při cvičení s dětmi často zapojuji rodiče i v průběhu hodiny. Někdy mohou dělat dopomoc svým dětem při rozcvičce. Například děti vezou, když dělají tzv. trakař nebo jsou ve stoji rozkročném za sebou a děti pod nimi prolézají, svými těly vytvoří hradbu při házení, dělají spoluhráče při chytání a strefování, jindy jsou jen odbornou porotou, když mají děti předvést, co se naučily. I když jsou někdy některé cviky nebo činnosti náročnější, vše by mělo být formou hry a zábavy. Když se něco dítěti povede a jeho mamka nebo taťka to vidí a ještě mu celá tělocvična zatleská, tak je z něj rázem hrdina a borec.

4) Jakým aktivitám se věnuješ mimo cvičení?

     Členkou hlubockého Sokola jsem od roku 2006. Od té doby zde vedu pravidelné čtvrteční lekce kondičního cvičení a od roku 2013 ještě pondělní hodiny BOSU CORE.

     S manželem Radkem se snažíme jít dobrým příkladem svým dcerám. Co se sportu týká, myslím, že tady je splněno. Už od mala jsme je brali s sebou na různé dovolené a výlety, takže dnes umí dobře plavat, lyžovat, bruslit, jezdit na kole apod. Oběma jsme dopřáli tenisové, plavecké, snowboardové a taneční trenéry. Základ je naučen, takže mají na čem stavět. Ostatní je na nich. Nejlepší na tom je to, že ať v zimě nebo v létě, tak máme společnou sportovní aktivitu. Dalším společným středobodem našeho domácího života je naše fenka Giuli. Už si nás ochočila úplně všechny. Je to takový psí mazlík a zároveň psychoterapeut.

      Kromě sportu mám ještě spoustu dalších zálib a činností, kterými se ráda zabývám. Občas si zahraji na klavír, kytaru nebo flétnu, ráda podnikám výlety nebo všelicos tvořím pro svou rodinu a přátele. Díky rodinným a pracovním povinnostem však na tyto aktivity zbývá stále méně času.

     Také ráda fotím a pracuji s grafikou. Šest let jsem pracovala jako učitelka. Na prvním stupni ZŠ musí být kantor velice všestranný a kreativní. Učitelská praxe se mi hodila i při práci s dětmi v zájmových oddílech a letních táborech, kam jsem jako vedoucí několik let jezdila. Nyní jsem zaměstnaná u svého manžela ve firmě RADANSPORT, což je velkoobchod se sportovním zbožím. Mám zde ateliér, kde fotím a graficky upravuji, pro potřeby webových stránek, produkty, které nabízíme v našem internetovém obchodě www. e-sportshop.cz.

     V současné době prošla firma velikou změnou. Po dlouhých letech v nájemných prostorech, má konečně své vlastní sídlo. Tento rok byla dokončena stavba skladové haly a administrativních prostor na adrese Za Otýlií 10 v Českých Budějovicích. Až budete potřebovat nějaké sportovní vybavení pro sebe nebo své děti, rádi vám poradíme.